27. června 2022
Pomoc po tornádu
„Bylo to rychlé a hlavně nečekané, nikdo netušil, co to je za sílu. Přijely pro nás dcery. Osobní věci, které jsme si odvezli hned ten večer, tak přežily. V noci ale začalo pršet a do všeho natekla voda. Mokrý byl nábytek i elektronika
Náš domov na Pánově byl úplně zničený. Dlouhé roky jsme si ho budovali a těšili jsme se na spokojené stáří, na důchod. V domě jsme se všichni setkávali, jezdily k nám dcery s rodinami, děti tu bývaly o prázdninách. Zpočátku se nám vůbec nechtělo začínat znovu.
Nejmladší vnučka se ptala, kde teď budou naše Vánoce. Manžel a děti mě postupně přesvědčili, obě dcery s rodinami nám pomohly. Hodně nás podržela také solidarita. To bylo lidí! Přicházela velká pomoc, finanční i psychická. Kde bychom byli bez ní. Všem jsme moc a moc vděční.
Lidé pomáhali nezištně, vozili nám jídlo a věci, zažili jsme si tu hodně pozitivního. I to nás rozběhlo a pomohlo nám k rozhodnutí, že pojedeme dál. Od té doby se dívám na lidi jinak, věřím, že si navzájem pomůžou. Dobří lidé jsou většinou schovaní, nejsou tolik vidět.
Nastěhovali jsme se týden před Vánocemi. Vnoučata jsou nadšená, první noc tu spala s námi. Hodně jsme to všechno prožívali, byly to silné emoce. Dlouho jsme si zvykali, vše bylo pro nás nové a byl to velký zvrat v životě. Teď už je to za námi a v novém domě se nám líbí. Dáváme teď do pořádku zahradu, sázíme stromky a keře, aby se to tady trochu zazelenalo, protože Pánov je bez zeleně. Zvenku je to smutné a bude trvat dlouho, než se to dá do pořádku.“
Paní Ludmila, Pánov