Nezáleží, jak je hora vysoká

Nezáleží, jak je hora vysoká

Charitní pečovatelská služba v Brně, kterou podporuje také Tříkrálová sbírka, ročně poskytne pomoc více než 130 lidem, zejména seniorům. Jarmila Vespalcová je jednou z nich. Ve svých 83 letech stále srší energií, zkušenostmi a nesmírně obohacujícími vzpomínkami na svůj život i zálibu v horolezectví. Díky pracovnici pečovatelské služby se přihlásila také do fotografické soutěže a snímky jejím okem porotu zaujaly natolik, že za ně získala ocenění. 

Na paní Jarmile je i dnes vidět, jak lezením po skalách pořád žije. V bytě visí staré horolezecké vybavení – cepín, helma, karabiny či vklíněnce, s nimiž lezla na českých pískovcích, v Tatrách nebo i na Kavkaze.

„Nezáleží, jak je hora vysoká, ale jak se Vám líbí“, říká paní Jarmila a řadí se tak k lezkyním a lezcům romantikům, kteří nechtějí hory dobývat, ale lézt na ně s pokorou. V 83 letech jí tak udělal radost i turistický výstup v Beskydech, kam se s ní vydala její dcera Sylva a splnila tak maminčin sen ještě jednou navštívit místa mladí. Za tento výšlap je paní Jarmila hodná obdivu, možná ještě více než za odvážné výstupy v mládí.

„Lezení mě naučilo překonávat potíže. Bez něj bych si v řadě životních situací a zejména teď ve stáří nevěděla rady“. V posledních letech totiž vitální horolezkyně příliš radosti nezažila. Po borelióze, která zanechala následky na jejích kloubech, ji srazil nepozorný cyklista a způsobené zlomeniny špatně srostly. Během posledního jara přestála salmonelu a několik operací tenkého střeva. Výlet do Beskyd byl tak velikým zadostiučiněním po těžkém údobí, i když ho absolvovala o berlích s jednou nohou skoro nepohyblivou.

Vzpomínky ve fotografiích

Paní Jarmila se narodila v Brně a její dětství je pevně spojeno s Brněnskou přehradou. V třicátých letech 20. století zde však ještě nebyla přehrada a řeka Svratka zde proudila v nádherných peřejích obklopených skálami a lesy. Místu se říkalo Rokle. Vznikla zde trampská osada a pro děti to byl ráj na zemi. S tatínkem zde začala popolézat po skalách a současně si zamilovala řeku Svratku.

O několik desítek let později řešilo město Brno problém přehrady zamořené sinicemi. Ukázalo se, že řešením je vypuštění přehrady a vápnění jejího dna. Pro paní Jarmilu to byla příležitost se opět podívat do míst svého mládí. A zde se uplatnila její další vášeň – fotografie. Na obyčejný digitální fotoaparát nafotila odhalené dno přehrady a zejména místa, kde byla Rokle.

Její fotografování zaujalo pracovnici brněnské Charitní pečovatelské služby, která paní Jarmile pomáhá. Dispečerka pečovatelské služby paní Alena jí nabídla účast v soutěži „Šikovné ruce našich seniorů“, která se prostřednictvím ručních prací snaží propagovat aktivní život seniorů.

Paní Jarmila nabídku přijala a do soutěže přihlásila několik sad svých fotografií.  Porotu nejvíce zaujaly momentky nového obchodního domu Letmo, který stojí naproti Hlavnímu nádraží v Brně a pozvala paní Jarmilu do Lysé nad Labem na vyhlášení vítězů.  Díky paní Aleně a charitnímu automobilu se zrealizovala i tato část příběhu a paní Jarmila si odnesla první cenu ze soutěže, kde bylo více než 3500 různých prací a více než 1200 zúčastněných vystavovatelů. „Považujeme to za krásný úspěch, který ukazuje, že ani vysoký věk není důvodem, abychom se vzdávali toho, co máme rádi, a který může inspirovat i jiné seniory", doplňuje paní Alena.

Paní Jarmila to ale vidí ještě trochu jinak: „Úspěch mě potěšil, ale výlet do Beskyd stavím přece jen o něco výš“.

Aktuální informaci o využití Tříkrálové sbírky najdete v tomto článku.

Děkujeme koledníkům, dárcům a řadě dalších pomocníků za podporu Tříkrálové sbírky