Dluhová poradna centra Celsuz (Oblastní charita Brno) nabízí bezplatnou odbornou pomoc při zmapování finanční situace, nastavení splátkových kalendářů i řešení oddlužení. Ve spolupráci s právníky a dluhovými poradkyněmi podporuje klienty při jednání s věřiteli, úřady a exekutory. Společně hledají cestu k finanční stabilitě a klidnějšímu životu.

Každý rok poradna obslouží průměrně 700 klientů, o které se stará tým čtyř dluhových a dvou právních poradců. Při podávání insolvenčních návrhů dosahuje 98% úspěšnosti jejich schválení. Dluhová poradna patří mezi zakládající členy Konsorcia dluhových poraden ČR, které podporuje Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Anna se na Dluhovou poradnu obrátila ve chvíli, kdy ji více než deset let staré dluhy, zatížené exekucemi a vysokými úroky, připravovaly o naději na klidný život. Je v invalidním důchodu II. stupně, zároveň ale chodí do práce a i přes svůj špatný zdravotní stav zvládá vydělávat. Situaci jí neulehčovaly ani podmínky bydlení. Anna žila v azylovém domě ve sdíleném pokoji, kde neměla potřebný klid. Jejím velkým přáním bylo tuto situaci změnit a najít si vlastní bydlení.

Dluhová poradkyně centra Celsuz s Annou zmapovala její situaci a ukázalo se, že jediným řešením je oddlužení. „To bylo půl roku od podání návrhu na soud schváleno. Stejně jako pro mnoho dalších lidí trpících předlužením bylo vyřízení insolvence pro Annu velkou úlevou,“ vysvětluje dluhová poradkyně. Rychlému vyřízení napomohlo to, že paní Anna má ujasněné priority a aktivně spolupracuje, a to navzdory zdravotním problémům, častým bolestem a zvýšené únavě. I když je ve věku, kdy se lidem často hůře hledá práce, stále si k důchodu přivydělává. Čtyři hodiny denně chodí ve večerních hodinách uklízet.

Po schválení oddlužení Anna pokračovala v naplňování svého druhého přání – získat vlastní bydlení. „Společně s Annou jsme se obrátily na kontaktní místo pro bydlení a začaly spolupracovat se sociální nájemní agenturou. Díky tomu si pronajala malý byt, což pro ni byl velmi důležitý krok,“ doplňuje dluhová poradkyně.

Již z minulosti měla podané žádosti o obecní byt, spolupráce proto spočívala především v podpoře, aby to ani po šesti letech od podání žádosti nevzdávala, a ve společném procházení nabídek bytů zveřejněných na úředních deskách. Tak se paní Anně podařilo získat obecní bydlení a během měsíce se přestěhovat.