1. června 2022
30 srdcí Charity
vedoucí Denního stacionáře sv. Damiána, Oblastní charita Znojmo
Soňa Foitová hledala svou cestu složitěji. Na přání tatínka vystudovala stavební průmyslovku, pedagogická fakulta už byla její volba. Vystudovala tam zaráz 2 obory, a to 1. stupeň základní školy a speciální pedagogiku. Léta působí ve znojemském Denním stacionáři sv. Damiána a pomáhala i v místech, kde zuří válka.
Práce s lidmi s postižením má pro ni smysl, i když je to běh na dlouhou trať. „Nepracujeme jen s klienty, ale je třeba také měnit myšlení jejich rodičů. Mnozí je berou jako děti a nedávají jim kompetence do života. S klienty se radujeme z každého krůčku, i toho nejmenšího. Třeba, že jeden z nich konečně zavře potichu skříňku,“ usměje se Soňa Foitová.
Lidé s postižením jsou jí velkou inspirací - mění pohled na svět. „Někteří lidé je litují, to já ne. Díky klientům zjišťuji, že každý v tom svém životě může být šťastný, ať už má jakékoliv překážky. Často si stěžujeme, a přitom si mnohdy sami šlapeme po štěstí.“
Když propukla válka na Ukrajině, vedení znojemské Charity hned vyjelo do terénu s humanitární pomocí. Už léta má totiž na Ukrajině partnery, které podporuje, takže válka se jich velmi osobně dotýká. Toho času vedoucí stacionáře věděla, že pojede také, jen je to třeba prodiskutovat s rodinou. „Manžel mi na to řekl, že už mě zná, že ví, že musím jet. Já potřebuji pomáhat. V sociálních službách jsme empatičtí a válka s námi pohnula, ale v tom terénu je ten pocit mnohem horší. Po předání humanitární pomoci jsme se vraceli zpět do Česka se třemi ukrajinskými rodinami s postiženými dětmi. Jeli jsme do bezpečí. Kéž bychom je mohli sebou vzít všechny,“ přeje si.