Paní Hana: Vlastně jsem měla štěstí
4. listopadu 2021 Pomoc po tornádu

Paní Hana: Vlastně jsem měla štěstí

PŘÍBĚHY POMOCI PO TORNÁDU. Je červnový večer a paní Hana je sama doma. Sedí na gauči, když najednou zhasne světlo. A je hůř. Začnou praskat okna i dveře… Paní Hana vidí oknem, jak pergola na zahradě jde do spirály. Na dvůr přilétá všechno možné. Že začalo tornádo, to by ji ani ve snu nenapadlo. Žije přece v Moravské Nové Vsi.

Žena se pospíchala schovat do komory s luxfery. Ty začaly divně praskat. Instinktivně strhla z věšáku bundu a oblékla si ji i s kapucí. „Díky ní jsem od skla, které lítalo kolem, nebyla pořezaná. Taky kotel začal hrozivě hučet, tak jsem ho vypnula.  A najednou na mě začala kapat voda. Byla jsem bez střechy,“ líčí paní Hana pár minut s ničivým tornádem.

Pak nastalo ticho. V okolí domu, ale i uvnitř bylo vše pod blátem. „Stěna u nás doma byla černá a mastná. Čtyřikrát jsme ji umývali, třikrát malovali,“ říká žena.

Dům, který si s manželem opravila před lety na poklidné stáří, je takřka zničený. Bez střechy, bez štítu, bez plotů. Práce střídá práci a do toho přicházejí nečekané starosti. „V lijáku o půl jedné v noci jsme se synem rychle vyběhli ven a kopali řečiště, abychom vodu odvedli pryč a nenateklo nám do domu,“ popisuje paní. Ještě včera by ji nenapadlo, že bude bydlet na staveništi.  „Podívejte, ruce mám celé nateklé od toho, jak pořád vozím kolečka. Bydleli jsme mezi bednami a bez koberců. Větve a střešní krytina zabodané v pokoji… Vlastně jsem měla štěstí,“ uvědomuje si paní Hana.

Také jí pomohla sbírka Diecézní charity Brno.

Ilustrační foto z Mikulčic: R. Bouda

Na pomoc po tornádu jsme domácnostem rozdělili 232 097 363 Kč.

Děkujeme, že pomáháte zasaženým vrátit se zpět k běžnému životu.

Klikni pro více informací o pomoci po tornádu