Za rok jsme to zvládli
29. června 2022 Pomoc po tornádu

Za rok jsme to zvládli

„Začalo létat listí nahusto. Říkám manželce: To je divné. Na to začal létat polystyren a vata. Než jsem došel navrch zavřít okna, tak to začalo hučet, jako kdyby jely tři nákladní vlaky. Začaly se klepat dveře. A to už manželka zespodu volala: My nemáme okna! A já říkám: My nemáme střechu …  

Ani jsem si nestačil všimnout, že komín proletěl betonovým stropem. Garáž rozbitá, cizí střechy na dvoře. Kam se člověk podíval, bylo vidět jen velkou katastrofu.

Ze začátku jsme asi měsíc a půl bydleli u syna a pak jsme spávali v jídelně na matracích. My jsme měli podlahy v celém patře pryč. Tam nezůstalo nic, jen obouchané stěny a rozbitá okna. Člověk byl šťastný, když nám už pak do baráku při bouřce neteklo ani okny, ani střechou.

Teď už doděláváme menší věci. Nábytek, branku, zábradlí. A už to bude hotové. Na nic jsme nečekali, objednával jsem řemeslníky a dělalo se každý den něco, i přes zimu.

Můžeme říct, že do toho roku jsme to zvládli. Barák jsme měli pojištěný a dostali jsme také finanční pomoc, to nám hodně pomohlo, a tak se to podařilo. A teď už musím jít natírat …“.

Pan Alois, Mikulčice