Diecézní
charita Brno

Paní L. je cizinka, která už osm let žije v České republice. Po letech fyzického a psychického násilí od manžela, které zasahovalo i do života jejích dětí, se situace stala neúnosnou. Nakonec byly děti svěřeny do péče ženy a proti násilnému partnerovi byl nařízen zákaz přiblížení. Díky OSPODu se paní L. dostala do služby Podpora rodin Spolu, kde jí pracovníci Oblastní charity Blansko pomohli zajistit dočasné krizové bydlení a vyřídit sociální dávky. Žena se rozhodla ukončit manželství, ale složitá finanční a bytová situace jí brání najít nový domov. Společně s charitními pracovníky proto hledá bezpečné a dostupné bydlení pro sebe a své děti. Zároveň pracovníci charitní rodinné služby podporují rodinu v organizaci školních záležitostí a s dětmi pracuje i charitní psycholožka.

I když to pro paní L. není snadné, díky Charitě se ona i děti pomalu dostávají na cestu k bezpečí a novým začátkům. Stále se však potýká s nedostatkem financí i s následky života v násilí.

Děkujeme, že s námi pomáháte všem potřebným.

Pan Zdeněk, osmaosmdesátiletý muž, žil dlouhá léta se svou dcerou, která se o něj s láskou starala. Před pěti lety mu lékaři diagnostikovali Alzheimerovu chorobu a jeho stav se postupně zhoršoval. Péče o tatínka začala být pro dceru velmi náročná, a přestože se snažila ze všech sil, nakonec už na všechno sama nestačila. Pan Zdeněk navíc postrádal kontakt s lidmi svého věku. Dny trávil převážně doma, bez možnosti si popovídat s vrstevníky nebo se zapojit do společných aktivit, které by mu dělaly radost.

Situace se změnila, když byl přijat do Domova pokojného stáří Kamenná, který provozuje brněnská Charita. Zde našel nejen bezpečné a klidné prostředí, ale i nové přátele. Každý den se účastní skupinových aktivit, které ho baví a dávají mu pocit smysluplnosti. Díky těmto setkáním se pan Zdeněk přestal cítit osaměle a jeho psychický stav se viditelně zlepšil. Velmi důležitou součástí jeho života v domově je také nepřetržitá 24hodinová péče a asistence, kterou jeho nemoc vyžaduje. Díky stálé podpoře a odborné pomoci personálu má pan Zdeněk jistotu, že je o něj kdykoliv postaráno, což mu přináší klid a pocit bezpečí.

Děkujeme, že s námi pomáháte všem potřebným.

Milan je student SŠ, který ještě donedávna žil s matkou a sestrou. Výživné od otce, se kterým měl velmi špatné vztahy a se kterým se nestýkal, chodilo koncem měsíce na účet Milanovy matky. Milanovou snahou bylo stát se finančně soběstačným, a proto volné víkendy trávil na brigádách. O to tíživější situace nastala v momentě, kdy byla matka hospitalizována v psychiatrické nemocnici. O mladší sestru se začal starat jejich otec, ten si však s Milanem nerozuměl, a proto mladý muž dobrovolně opustil vlastní domov a šel bydlet ke svému kamarádovi.

Stát se v sedmnácti letech dospělým a soběstačným je velmi těžký životní krok. Starost o sebe obnáší kromě bydlení také stravu a potřebnou hygienu a další nezbytné výdaje. I přesto, že se Milan usilovně snažil, nedařilo se mu v tak krátkém čase našetřit si na nové boty. Pocity studu a obavy z posměchu nejen ze strany spolužáků jej provázely den co den. Chodit mezi svými vrstevníky v rozbitých teniskách a pantoflích bylo pro Milana velmi psychicky náročné. A peníze z brigád nestačily.

Naši Charitní záchrannou síť Oblastní charity Břeclav oslovila pracovnice organizace pro ohrožené rodiny s prosbou o pomoc. Výsledkem spolupráce byl spokojený výraz Milanovy tváře ve chvíli, kdy si mohl pořídit nejen nové tenisky, ale také pantofle, příruční tašku na osobní věci i ponožky. Chodit venku a ve škole beze studu je pro něj nenahraditelným pocitem.

Děkujeme, že s námi pomáháte všem potřebným.

Pan Roman, 69letý klient Klubu v 9 – centra pro podporu duševního zdraví Oblastní charity Žďár nad Sázavou, navštěvuje toto místo už téměř dvacet let. Klub se pro něj stal bezpečným útočištěm v těžkých obdobích jeho života. „Znamená pro mě mnoho. Já to tady považuju za svoji druhou rodinu,“ říká pan Roman. „Protože když třeba jsem nemocný, mám psychické problémy, můžu zavolat do Klubu pracovnici a ona za mnou přijde. Poradí, pomůže.“ Díky Klubu se naučil zvládat situace, které by pro něj jinak byly velmi obtížné. „Naučil jsem se třeba, jak si mám dojít k lékaři, komunikovat s úřadama. Pro mě to znamená strašně moc. A nejenom pro mě, ale i pro všechny moje kamarády, které tady mám.“

Klub v 9 není jen místem, kam lidé přijdou na kus řeči – je to prostor, kde nacházejí porozumění, podporu a praktickou pomoc. Pro pana Romana i další klienty znamená stabilitu v nejistých obdobích a komunitu, na kterou se mohou spolehnout.

Děkujeme, že s námi pomáháte všem potřebným.