Zemřel doma, jak si přál. Díky hospicové péči mohla manžela do poslední chvíle držet za ruku
Byl to příběh, který napsal sám život. Stejný, jako tolik jiných o umírání, ale přesto odlišný jako lidé sami. „O pohřbu jsem v kostele vzpomínala na svůj svatební den. Stála jsem ve stejné lavici, na stejném místě, ve stejný den. Jen o pětačtyřicet let později. Umřel doma, jak si přál. A stihl mi před smrtí říct, jak je rád, že mě má. Kdyby zůstal v nemocnici, nedořekli bychom si to,“ začíná své vyprávění od konce Helena.